Stručně: Rozhodnutí závisí na jediné otázce – bude na ní později povrchová úprava? Má-li se obkládat, omítat nebo stěrkovat, patří na podklad Těsnicí stěrka – lepidlo na obklady i omítka na ní totiž drží. Zůstane-li stavební díl v zemině a bude pouze zasypán, je bitumenová hydroizolační stěrka ta správná volba: silnější, houževnatější, necitlivá na tlak zeminy. Druhá otázka zní, zda může podklad praskat – pak musí být hydroizolace pružná. A jedno pravidlo platí vždy: Minerální těsnicí stěrka na bitumenu nedrží. Naopak to jde.
Rozdíl v jedné větě
Oba materiály udržují vodu mimo stavební díl, ale každý to dělá jinak. Těsnicí stěrka je minerální hmota na cementové bázi, která se s podkladem chemicky spojí – stane se součástí stavebního dílu. bitumenová hydroizolační stěrka je bitumenová hmota modifikovaná plastem, která leží na stavebním dílu jako silná, houževnatě pružná vrstva. S podkladem se nespojuje minerálně, ale pouze na něm přilne.
Z toho vyplývá téměř vše ostatní: na minerální stěrce lze dále pracovat, na bitumenové vrstvě ne. Bitumenová vrstva za to snese pohyb a tlak zeminy, které by tuhou stěrku roztrhly.
Srovnání
| Vlastnost | Těsnicí stěrka (minerální) | bitumenová hydroizolační stěrka |
|---|---|---|
| Pojivo | cement, částečně vylepšený plastem | bitumen s polymery |
| Tloušťka vrstvy | ca. 2 mm | cca 3–4 mm, v zemině více |
| Lze překrýt obklady, omítkou | ano | ne |
| Použitelná v kontaktu se zeminou | omezeně | ano, standardní řešení |
| Překlenutí trhlin | tuhá: žádná · pružná: dobrá | velmi dobrá |
| Vnitřní prostory, mokré provozy | ano | ne |
| Volné působení povětrnosti, UV | odolná | ne trvale, musí být překryta |
| Podklad musí být | savý, minerální, předvlhčený | suchý až mírně vlhký, penetrovaný |
| Doba schnutí do zatížitelnosti | 1–3 dny | až několik dní, podle tloušťky vrstvy |
| Zpracování | štětka, váleček, hladítko | zubová stěrka, špachtle, stříkací zařízení |
Oblasti použití jasně a stručně
Kde se hodí těsnicí stěrka
Pod obklady v koupelně a ve sprše. Na balkon a terasu pod krytinu. Do sklepa jako vnitřní hydroizolace proti vlhkosti tlačící zvenčí. Na vodní nádrže, cisterny a šachty. Všude tam, kde následuje vrstva, která musí držet – a všude, kde hydroizolace sama smí zůstat viditelná nebo pochozí.
Kde se hodí bitumenová hydroizolační stěrka
Na vnější stěnu sklepa před zasypáním stavební jámy. Na základovou desku proti vzlínající vlhkosti. Na základové části v kontaktu se zeminou a na světlíky. Stručně: tam, kde hydroizolace posléze zmizí v zemině a už se na ni nikdo nepodívá.
Sokl – oblast, ve které se obě potkávají
Oblast stříkající vody od zeminy do výšky přibližně 30 cm nad terénem je přechodem. Bitumenová hydroizolace ze zeminy se zde vyvádí nahoru, nad ní navazuje soklová omítka. Protože omítka na bitumenu nedrží, pracuje se na soklu často s pružnou těsnicí stěrkou nebo se soklovým hydroizolačním systémem – bitumenový pás zasahuje pod ni, stěrka nese omítku. Přesah musí činit nejméně 10 cm a vždy musí být ve správném pořadí: nejprve minerální vrstva, potom bitumen nad ní, nikdy naopak.
Tuhá, nebo pružná – druhé rozhodnutí
Těsnicí stěrka není jako těsnicí stěrka. Rozdíl rozhoduje o tom, zda hydroizolace přežije trhlinu v podkladu.
| Tuhá minerální těsnicí stěrka | Pružná těsnicí stěrka | |
|---|---|---|
| Složení | čistě cementová | cementová s plastovou disperzí |
| Překlenutí trhlin | žádná | podle produktu až přes 1 mm |
| Vhodná pro | masivní zdivo bez sedání, beton, cementovou omítku | balkon, terasu, potěr, podklady s pohybem |
| Mráz a změny teplot | citlivá na vznik trhlin | necitlivá |
| Cena | levnější | dražší |
Jako základní pravidlo platí: vše, co je vystaveno povětrnosti nebo leží na potěru, dostane pružnou stěrku. Sklepní vnitřní prostor z masivního betonu vystačí s tuhou. V pochybnostech je pružná varianta jistou volbou – příplatek není ve srovnání s dodatečnou sanací vůbec vážný.
Kolik vody vlastně tlačí? Třídy namáhání
Normy třídí hydroizolaci nikoli podle materiálu, ale podle zatížení. Kdo zná třídu, dospěje u produktu téměř automaticky ke správné volbě.
| Třída | Situace | Obvyklé řešení |
|---|---|---|
| W1-E | zemní vlhkost, netlaková voda na stavebním dílu v kontaktu se zeminou | bitumenová hydroizolační stěrka nebo minerální stěrka |
| W2-E | tlaková voda, podzemní voda | bitumenová hydroizolační stěrka, pásy nebo vodonepropustný beton |
| W4-E | stříkající voda na soklu, kapilární voda | pružná těsnicí stěrka nebo soklový systém |
| W0-I | vnitřní prostor, občasná stříkající voda (WC pro hosty) | plošná hydroizolace často není nutná |
| W1-I / W2-I | koupelna a sprcha v obytné části | těsnicí stěrka nebo tekutá folie s těsnicí páskou |
| W3-I | vysoké namáhání, komerční sprchy, bazén | těsnicí stěrka ve spojeném systému, zkoušený systém |
Rozhodující poznatek z toho: ve vnitřních prostorách se bitumen prakticky nevyskytuje, v zemině se minerální stěrka vyskytuje jen při nízkém namáhání. Oba materiály si konkurují mnohem méně často, než by otázka naznačovala – většinou je situace jednoznačná.
Těsnicí stěrka na bitumen – jde to?
To je nejčastěji kladená navazující otázka a odpověď je nepříjemná: Ne. Cementová těsnicí stěrka potřebuje k vazbě savý, minerální podklad. Bitumen není ani savý, ani minerální, navíc z bitumenové vrstvy migrují změkčovadla. Stěrka zaschne, ale nespojí se – při prvním zatížení se odlupuje.
Naopak to funguje. Bitumenová hydroizolační stěrka přilne na vytvrzenou minerální těsnicí stěrku bez problémů. Proto je pořadí v oblasti soklu vždy: nejprve minerální vrstva, nad ní bitumen, s dostatečným přesahem.
Pokud se na stávající bitumenové ploše přesto musí pracovat minerálně dále, pomůže jen bitumen mechanicky odstranit nebo zabudovat adhezní můstek s nosnou deskou. Nátěr adhezním podkladním nátěrem k tomu nestačí.
Bitumenová hydroizolační stěrka, nebo těsnicí stěrka – pomůcka pro rozhodnutí
Pak těsnicí stěrka. Na bitumenu žádná z těchto vrstev nedrží.
Pak bitumenová hydroizolační stěrka. Snese tlak zeminy a sedání, kde by 2 mm tenká stěrka narazila na své hranice.
Pak těsnicí stěrka. Bitumen není odolný vůči UV záření a vlivem slunečního záření s léty křehne.
Pak pružná těsnicí stěrka nebo bitumen – v žádném případě ne tuhá minerální stěrka.
Těsnicí stěrka nebo tekutá folie. Bitumen nemá v obytné části co dělat – kvůli možnosti přepracování a kvůli zápachu.
Kompletní skladba na sklepní stěně
Na skutečném stavebním dílu spolupracují oba systémy téměř vždy. Pořadí zdola nahoru vypadá takto:
1. Příprava podkladu
Spáry zdiva zaplnit do roviny, vyplnit výlomy, odbít nálitky malty. Na přechodu mezi základovou deskou a stěnou se zhotoví požlábek o poloměru přibližně 4 cm z izolační malty – tento zlom je nejkritičtějším místem celé skladby.
2. Penetrace
Pro bitumenovou hydroizolační stěrku bitumenová penetrační emulze, která vsákne do podkladu a zajistí přilnavost. Musí být zcela proschlá, než následuje silnovrstvá stěrka.
3. Škrábaná stěrka
Tenká, pevně přitlačená předvrstva z materiálu povrchové úpravy uzavře póry a zabrání uzavřeným bublinám vzduchu, které by se jinak tlačily hlavní vrstvou jako bubliny. Tento pracovní krok se často vynechává a je jednou z hlavních příčin vad.
4. Hlavní vrstva ve dvou vrstvách
Silnovrstvá stěrka se nanáší ve dvou pracovních krocích; při tlakové vodě se navíc zalisuje výztužná vložka ze skelné rohože do první, ještě čerstvé vrstvy. Požadovaná tloušťka suché vrstvy se kontroluje měřením tloušťky vrstvy, nikoli odhadem.
5. Ochranná vrstva a zásyp
Nopová fólie nebo perimetrické izolační desky chrání hydroizolaci před štěrkem zásypu. Zásyp se provádí teprve tehdy, když je povlak zcela vyschlá – příliš brzký zásyp do něj vtlačí otvory, které už nikdy nebudou přístupné.
6. Sokl nad tím
Od horní hrany terénu přebírá úlohu pružná těsnicí stěrka, která bitumenovou vrstvu přesahuje nejméně o 10 cm a nese navazující soklovou omítku. Zde se oba systémy setkávají – a zde vzniká nejvíce vlhkostních škod na hotovém domě.
Co oba systémy vyžadují od podkladu
Jakkoli jsou materiály rozdílné, jejich nároky se výrazně překrývají. Oba potřebují únosný, tvarově stabilní a čistý podklad. Stará omítka, zbytky barev, sintrové vrstvy, výkvěty, olej a separační prostředky musí pryč – mechanicky, nikoli chemicky.
Poté se cesty rozcházejí. Těsnicí stěrka potřebuje savý, minerální podklad a u silně savých ploch se předvlhčuje, dokud nejsou matně vlhké. Bez tohoto předvlhčení odebírá zdivo cementu záměsovou vodu a stěrka se neváže – vypadá hotově, později ji však lze setřít jako prášek.
Přípravek bitumenová hydroizolační stěrka naproti tomu potřebuje suchý až zemně vlhký, penetrovaný podklad. Stojící voda nebo předvlhčené plochy brání přilnavosti penetračního nátěru. Mráz je u obou systémů vylučujícím kritériem – plocha nesmí být zmrzlá a během vytvrzování se nesmí objevit mráz.
Náročnost, čas a náklady
| Těsnicí stěrka | bitumenová hydroizolační stěrka | |
|---|---|---|
| Spotřeba materiálu | ca. 3–4 kg/m² | cca 4,5–6 l/m², u W2-E více |
| Pracovní kroky | penetrace, 2–3 vrstvy | penetrační nátěr, škrábaná stěrka, 2 vrstvy |
| Nářadí | míchadlo, štětka, zednická lžíce | zubová stěrka, hladítko, popř. stříkací zařízení |
| Schnutí do zatížitelnosti | 1–3 dny | 3 dny a více, podle tloušťky vrstvy |
| Náklady na materiál na m² | nižší | dražší |
| Možnost dodatečných úprav | ano, lze přepracovat | pouze dokud je přístupná |
Skutečným nákladovým faktorem je jen zřídka materiál, ale přístup. Dodatečná hydroizolace stěny v kontaktu se zeminou znamená znovu vykopat stavební jámu – vedle toho cenový rozdíl mezi systémy nehraje roli. Proto se u novostavby vyplatí každá další péče právě na tomto místě.
Chyby, které se týkají obou systémů
Naneseno příliš silně. U těsnicí stěrky vede příliš silná vrstva ke smršťovacím trhlinám a odlupování; dvě až tři tenké vrstvy jsou vždy lepší než jedna silná. U bitumenu se schnutí prodlužuje natolik, že musí stavební jáma zůstat otevřená celé dny.
Zapomenutý požlábek. Přechod mezi stěnou a podlahou je místo, kde hydroizolace selhávají nejčastěji. Čistě zaoblený požlábek zabraňuje tomu, aby se hydroizolace vedla přes ostrou hranu a tím se ztenčila.
Zasypáno nebo zatíženo příliš brzy. Oba systémy potřebují svůj čas. Pokud se stavební jáma zasype dříve, než bitumenová vrstva zcela vyschne, štěrk do ní vtlačí otvory. Pokud se na těsnicí stěrku příliš brzy klade obklad, odtrhne se spolu s lepidlem na obklady.
Nepřipravený podklad. Stará omítka, zbytky barev, sintrové vrstvy a výkvěty musí pryč. U těsnicí stěrky navíc platí, že silně savé plochy je nutné předvlhčit – jinak podklad odebere cementu záměsovou vodu dříve, než stihne vázat.
Časté dotazy
Jaký je rozdíl mezi těsnicí stěrkou a silnovrstvou stěrkou?
„Silnovrstvá stěrka" je zkrácený název pro plastem modifikovanou bitumenovou silnovrstvou stěrku, tedy produkt na bázi bitumenu s nanášenou tloušťkou 3 až 4 mm. Těsnicí stěrka je na cementové bázi a nanáší se výrazně tenčí, přibližně 2 mm. Název tedy popisuje tloušťku, nikoli materiál.
Drží těsnicí stěrka na bitumenu?
Ne. Minerální těsnicí stěrka potřebuje savý minerální podklad a na bitumenu nevytvrdne. Opačné pořadí – bitumen na vytvrzené těsnicí stěrce – naproti tomu funguje spolehlivě.
Co se používá na sokl?
V oblasti stříkající vody se prosadila pružná těsnicí stěrka, protože unese navazující soklovou omítku. Bitumenová hydroizolace ze zeminy se vede pod ni a přesahuje nejméně 10 cm.
Lze obkládat přímo na těsnicí stěrku?
Ano, to je její vlastní účel. Po úplném vytvrzení se klade do tenkého lože s lepidlem na obklady třídy C2. Kolik lepidla k tomu potřebujete, je uvedeno v naší přehledu spotřeby lepidla na dlaždice.
Jak správně naneseme těsnicí stěrku?
Ve dvou až třech tenkých vrstvách, křížem, štětkou nebo hladítkem. Úplný návod včetně dob schnutí najdete v naší poradně Nanášení hydroizolační stěrky.
Je bitumen ve vnitřních prostorách povolen?
Technicky možné, prakticky málokdy účelné. Bitumen nelze přepracovat, v uzavřených prostorách dlouho zapáchá a oproti těsnicí stěrce nemá ve vnitřních prostorách v žádném bodě výhodu.
Lze bitumen nanášet na těsnicí stěrku?
Ano. Bitumenová hydroizolační stěrka přilne na vytvrzenou minerální těsnicí stěrku spolehlivě. Toto pořadí je v oblasti soklu dokonce standardní skladbou – dole těsnicí stěrka, nad ní bitumen, přesah nejméně 10 cm.
Jak silná musí bitumenová hydroizolační stěrka být?
To závisí na namáhání vodou. Při zemní vlhkosti a netlakové vodě činí tloušťka suché vrstvy obvykle přibližně 3 mm, při tlakové vodě výrazně více. Rozhodující je tloušťka suché vrstvy po vytvrzení, nikoli tloušťka čerstvé vrstvy – materiál při schnutí výrazně smršťuje.
Kdy je potřeba výztužná vložka?
Při tlakové vodě a u podkladů s rizikem trhlin se do první, ještě čerstvé vrstvy zalisuje skelná rohož. Drží vrstvu v ploše pohromadě a zároveň zajišťuje požadovanou minimální tloušťku.
Jaký je rozdíl mezi těsnicí stěrkou a tekutou folií?
Těsnicí stěrka je na cementové bázi a míchá se z prášku, tekutá folie je plastová disperze připravená k použití z kbelíku. V koupelně je tekutá folie většinou rychlejší a jednodušší, ve venkovním prostoru a ve sklepě je těsnicí stěrka odolnější systém. Zpracování tekuté folie popisuje naše poradna Hydroizolace koupelny tekutou fólií.
Lze sklep hydroizolovat zevnitř?
Možné to je, ideální není. Vnitřní hydroizolace nedrží vodu mimo zdivo, ale pouze mimo místnost – stěna zůstává provlhlá a tlak vody působí zezadu proti hydroizolaci. Proto přicházejí v úvahu výhradně minerální izolační omítky a systémy těsnicích stěrek, které jsou pevně spojeny s podkladem. Hydroizolace zvenčí je vždy lepším řešením, pokud ji lze provést.
Jak dlouho hydroizolace vydrží?
Při odborném provedení a ochraně vydrží obojí desítky let – u stavebních dílů v kontaktu se zeminou obvykle tak dlouho jako stavba sama, protože hydroizolace tam není vystavena ani UV záření, ani mechanickému zatížení. Předčasné škody se téměř vždy vracejí k chybám při zpracování, nikoli ke stárnutí materiálu.
Jak dlouho musí těsnicí stěrka schnout?
Mezi vrstvami podle produktu a teploty přibližně 4 až 12 hodin, do plné zatížitelnosti jeden až tři dny. Po tuto dobu musí být plocha chráněna před přímým sluncem, průvanem, deštěm a mrazem – příliš rychlé vysychání je nejčastější příčinou trhlin.
