Stručně: Těsnicí stěrka se nanáší ve dvou až třech tenkých vrstvách křížem, nikdy v jedné silné. Podklad musí být únosný, čistý a – u silně nasákavých ploch – je nutné ho předem navlhčit, jinak odebere cementu záměsovou vodu a stěrka nezatuhne. Mezi vrstvami podle produktu počkat 4 až 12 hodin. Všechny rohy a napojení dostanou těsnicí pásku do čerstvé první vrstvy vloženou – tam hydroizolace selhávají téměř vždy nejdřív. Po nanesení chránit tři dny před sluncem, průvanem, deštěm a mrazem.
Co potřebujete
- Těsnicí stěrka, tuhá nebo flexibilní podle podkladu a namáhání
- Penetrace nebo adhezní můstek pro nasákavé a hladké podklady
- Těsnicí páska pro rohy a hrany, těsnicí manžety pro prostupy trubek a podlahové vpusti
- Čistá zednická nádoba, nejméně dvě
- Vrtačka nebo míchadlo se spirálovým míchacím nástavcem, 400–600 ot/min
- Štětka nebo stropní kartáč, malířský váleček s krátkým vlasem, hladítko
- Skládací metr, vodováha, lžíce na koutový náběh
- Rukavice a ochranné brýle – čerstvá těsnicí stěrka je silně zásaditá
Krok 1: Zkontrolovat a připravit podklad
O výsledku rozhoduje podklad, ne produkt. Musí být únosný, tvarově stabilní, čistý, bez separačních prostředků a dostatečně rovný.
Tři předběžné zkoušky
Zkouška škrábnutím: Přetáhnout šroubovákem přes plochu. Pokud se vysype písek nebo zůstane hluboká stopa, podklad není únosný. Zkouška poklepem: Poklepat násadou kladiva – místa s dutým zvukem jsou odloučená a musí pryč. Zkouška otěrem: Přejet rukou po ploše. Pokud zůstane prach, je nutné čistit důkladněji.
Stará omítka, nátěry, slinuté vrstvy, výkvěty a cementový závoj se odstraní mechanicky – drátěný kartáč, brusný talíř nebo u větších ploch vysokotlaký čistič. Trhliny a výlomy předem uzavřít opravnou maltou, spáry ve zdivu vyplnit v rovině. Hrany a rohy se zaoblí – díky koutovému náběhu o poloměru zhruba 4 cm se hydroizolace netáhne přes ostrou hranu a nezeslábne.
Silně nasákavé podklady jako vápenopískové cihly, pórobeton nebo stará omítka je třeba předem navlhčit, dokud není plocha matně vlhká – tmavá, ale bez stojící vody. Hladké, nenasákavé plochy jako beton dostanou místo toho penetraci.
Krok 2: Správně rozmíchat
Zde vzniká nejvíce chyb a projeví se až po týdnech.
Vždy prášek do vody přisypávat, nikdy naopak – jinak se tvoří hrudky, které se už nerozpustí. Množství vody je uvedeno na pytli a není doporučením, ale předpisem: příliš mnoho vody snižuje pevnost a stěrka stéká po svislých plochách, příliš málo ji činí nezpracovatelnou.
Mísit míchadlem dvě až tři minuty bez hrudek, poté nechat zhruba pět minut zrát a krátce znovu promíchat. Tato doba zrání se ráda přeskakuje, zajišťuje však, že přísady plně nabobtnají. Poté už neupravovat vodou, i když hmota houstne.
Míchejte jen tolik, kolik za dobu zpracování – většinou 30 až 60 minut – také spotřebujete. Zatuhlá stěrka se neoživuje, ale likviduje.
Krok 3: Štětcem, válečkem, nebo hladítkem?
Všechny tři postupy jsou přípustné, hodí se však pro různé situace.
| Postup | Vhodná pro | Výhoda | Nevýhoda |
|---|---|---|---|
| Štětka nebo kartáč | hrubé podklady, zdivo, první vrstva | vtlačí hmotu do pórů a spár | struktura zůstane viditelná |
| Malířský váleček | hladké plochy, velké stěnové plochy | rychlé, rovnoměrná tloušťka | hůře vyplňuje póry |
| Hladítko | podlahy, plochy pod obklady | nejvyšší tloušťka vrstvy, hladký výsledek | náročnější, možné uzavřené vzduchové bubliny |
V praxi se osvědčuje kombinace, při níž se první vrstva štětkou pořádně vetře do podkladu, aby měla všude kontakt. Druhá vrstva následuje válečkem nebo hladítkem, aby se spolehlivě dosáhlo požadované tloušťky.
Krok 4: Vložit těsnicí pásku a manžety
Než se přistoupí k ploše, zajistí se slabá místa. To je pracovní krok, který rozhoduje o úspěchu nebo vodní škodě.
Rohy mezi stěnou a podlahou, vnitřní rohy stěn, napojení na vanu nebo sprchovou vaničku a všechny dilatační spáry dostanou těsnicí páskou. K tomu se stěrka v oblasti pásky nanese vydatně, páska se do čerstvé hmoty vloží a přitlačí bez bublin. Důležité: v rohu nechat malou smyčku stát, aby páska mohla pojmout pohyb a nebyla v tahu. Poté se přes pásku znovu přetáhne stěrka.
Prostupy trubek pro baterie dostanou stěnové těsnicí manžety, podlahové vpusti podlahové těsnicí manžety – podle téhož principu vložené do čerstvé hmoty a přetřené. Přesahy pásek mezi sebou nejméně 5 cm.
Krok 5: Zhydroizolovat plochy
První vrstva se nanáší vydatně a krycí. Po mezischnutí – podle produktu a teploty 4 až 12 hodin, plocha už nesmí odbarvovat – následuje druhá vrstva křížem k první. Tato změna směru zajistí, že se spolehlivě zakryjí vady a tenká místa první vrstvy.
Mnoho produktů je probarveno, takže se vrstvy barevně liší. Není to hračka: je to jediný jednoduchý způsob, jak rozpoznat zapomenuté místo, než zmizí pod obklady.
U celé místnosti platí pořadí nejprve stěny, potom podlaha – takže nechodíte po čerstvé hydroizolaci podlahy. A pokud se poté obkládá: nejprve se osadí nástěnné obklady, poté se hydroizoluje podlaha. Spadlý střep z obkladu stačí k protržení hotové hydroizolace podlahy.
Krok 6: Chránit a nechat vyschnout
Čerstvě nanesená těsnicí stěrka musí pomalu tuhnout. Přímé slunce, průvan, vzduch z topení nebo mráz v prvních dnech vedou ke smršťovacím trhlinám – stěrka pak zaschne na povrchu dříve, než mohl cement uvnitř zatuhnout.
Venku plochu zakryjte fólií nebo rounem. V uzavřených prostorách zůstávají okna v prvních 24 hodinách zavřená. Před deštěm musí být hydroizolace chráněna alespoň tak dlouho, dokud není odolná proti dešti – podle produktu 4 až 24 hodin.
Hydroizolace je zatížitelná po jednom až třech dnech. Teprve poté se obkládá, zasypává nebo zatěžuje vodou.
Těsnicí stěrka venku: sokl a fasáda
V exteriéru přibývají dvě zvláštnosti. U soklu se hydroizolace vede ze zeminy nejméně 30 cm nad terén a přesahuje hydroizolaci v kontaktu se zeminou nejméně o 10 cm. Protože zde působí mráz a stříkající voda, patří na toto místo flexibilní stěrka.
Na fasádě není těsnicí stěrka standardní skladba, ale sanační opatření proti zdivu zatíženému deštěm hnaným větrem a prosáklému vlhkostí. Rozhodující je, aby stěna mohla vysychat dovnitř – oboustranně utěsněná stěna nikdy nevyschne. U režného zdiva a historických fasád patří toto rozhodnutí do odborných rukou.
Teplota zpracování venku i uvnitř: mezi 5 a 30 °C, i v noci. Při ohlášeném mrazu v následujících třech dnech se nehydroizoluje.
Před omítkou, nebo po ní?
Hydroizolace leží pod vším, co následuje – je to vodonosná rovina, ne vzhled. V interiéru se tedy nejprve hydroizoluje, poté obkládá. Na soklu se nejprve hydroizoluje, poté se nanese soklová omítka.
Na stávající omítku lze těsnicí stěrku nanést jen tehdy, je-li pevná, únosná a minerální. Stará, dutě znějící nebo natřená omítka musí pryč. Na sádrovou omítku těsnicí stěrka nepatří – sádra a cement se trvale nesnášejí.
Tuhá, nebo flexibilní – jakou těsnicí stěrku zvolit?
Před prvním pracovním krokem stojí volba produktu a má jediné kritérium: Může se podklad pohybovat?
Otevřená tuhá minerální těsnicí stěrka je čistě cementová. Je tlakově pevná, levná a difuzně otevřená, ale nepřemosťuje trhliny. Patří na masivní zdivo bez sedání, na beton a do nádrží – tedy všude tam, kde se jistě už nic nepohybuje.
Otevřená flexibilní těsnicí stěrka obsahuje navíc plastovou disperzi, buď jako druhou složku, nebo už v prášku. Přemosťuje trhliny podle produktu až přes jeden milimetr a snáší změny teploty. Patří na balkon a terasu, na potěr, na mladé zdivo a na vše, co je vystaveno povětrnosti.
V případě pochybností zvolte flexibilní variantu. Příplatek je v řádu několika eur za metr čtvereční – náklady na sanaci prasklé hydroizolace pod hotovou krytinou jsou v úplně jiném řádu.
Podklady jednotlivě
| Podklad | Vhodné | Na co dbát |
|---|---|---|
| Beton, železobeton | ano | odstranit zbytky bednění a separačních prostředků, otryskat slinutou vrstvu |
| Vápenopískové cihly, cihly | ano | spáry vyplnit v rovině, silně předem navlhčit |
| Pórobeton | ano | velmi silně nasákavé, několikrát předem navlhčit nebo napenetrovat |
| Cementová omítka, cementový potěr | ano | dostatečně starý a suchý, potěr zralý k pokládce |
| Anhydritový a síranovápenatý potěr | podmíněně | pouze s penetrací, síran a cement se nesnášejí |
| Sádrová omítka, sádrokarton | ne | cement a sádra reagují, tvoří se expandující sloučeniny |
| Staré dlaždice | podmíněně | nenasákavé, pouze s adhezním můstkem s podílem křemičitého písku |
| Starý nátěr, disperzní barva | ne | zcela odstranit, jinak se hydroizolace uvolní spolu s barvou |
| Bitumen | ne | minerální stěrka na bitumenu nedrží |
| Dřevo, desky ze dřevotřísky | ne | pracuje příliš, místo toho cementem pojená stavební deska |
Uvnitř nebo venku – rozdíly
V interiéru se pracuje většinou proti stříkající vodě při používání. Skladba je tenčí, hydroizolace se přímo obkládá a napojení na vanu, vpusť a prostupy trubek jsou skutečnou náročností. V prvních 24 hodinách silně nevětrejte – průvan vysuší povrch rychleji, než cement stihne zatuhnout.
V exteriéru přibývá povětrnost. Přímé slunce na čerstvě nanesené ploše vede ke smršťovacím trhlinám, déšť v prvních hodinách stěrku vymyje, mráz zničí strukturu. Plochu zakryjte rounem nebo fólií a za horkých dnů pracujte brzy ráno nebo navečer. Pohled do předpovědi počasí na následující tři dny patří k přípravě.
V zemině narazí těsnicí stěrka na svou hranici. Proti tlakové vodě a mechanickému zatížení zásypem je robustnějším systémem tlustovrstvá bitumenová stěrka – srovnání je uvedeno v naší poradně Těsnicí stěrka nebo bitumen.
Zkontrolovat hydroizolaci dříve, než zmizí
Jakmile se obkládá nebo zasypává, je hydroizolace navždy nepřístupná. Vezměte si před tím půl hodiny:
Vizuální kontrola při šikmém osvětlení. Svítit lampou naplocho přes plochu. Tenká místa, stopy po válečku a vady se tak ukážou, které by při čelním osvětlení zmizely. Barevně odlišené vrstvy pomáhají navíc.
Prohmatat rohy a prostupy. Sáhnout na každou těsnicí pásku, každou manžetu: Sedí tkanina bez bublin, je ze všech stran přetřena, neleží v tahu?
Přeměřit výšky. Pracovalo se všude až po plánovanou horní hranu? Chybějící pruh deset centimetrů na špatném místě učiní zbytek neúčinným.
U bezbariérových sprch je navíc možná zkouška zaplavením: zavřít odtok, plochu zatopit několik centimetrů vysoko a nechat 24 hodin stát. Náklad se vyplatí u každé hydroizolace, která leží nad obydleným prostorem.
Kolik potřebujete?
Spotřeba činí zhruba 1,5 kg suché malty na metr čtvereční a milimetr tloušťky vrstvy. Pro obvyklou celkovou tloušťku 2 mm je to asi 3 kg/m², u hrubého zdiva spíše 3,5 až 4 kg/m². Počítejte s přirážkou 10 až 15 procent na odpad a profil podkladu.
25kg pytel tak vystačí na zhruba 7 až 8 m² ve dvou vrstvách. Při objednávce raději vezměte o pytel víc než míň: přerušená hydroizolace s denní pauzou mezi plochami je předem určené místo porušení.
Nejčastější chyby
Nejčastější a nejdražší zkratka. Příliš silně nanesená stěrka se nerovnoměrně smršťuje, praská a po týdnech až měsících se opět uvolní.
Podklad vytáhne záměsovou vodu, cement nemůže zatuhnout. Stěrka vypadá hotová, později ji však lze otírat jako prášek.
Rohy se pohybují. Napnutě vložená páska praskne při prvním sednutí, chybějící páska pustí vodu přímo do konstrukce.
Když hmota houstne, doba zpracování skončila. Přidaná voda zničí strukturu – stěrka se stane porézní a už není těsná.
Povrch je po hodinách na dotek suchý, skrz naskrz vytvrzený je až po dnech. Kdo pokračuje příliš brzy, strhne hydroizolaci s sebou.
Časté dotazy
Jak se těsnicí stěrka nanáší – štětcem, nebo hladítkem?
Obojí je správné. První vrstvu je nejlépe vetřít štětkou nebo kartáčem vydatně do podkladu, druhou válečkem nebo hladítkem. Na podlahách a pod obklady má hladítko výhodu, protože spolehlivě dosáhne tloušťky vrstvy.
Kolik vrstev těsnicí stěrky je zapotřebí?
Vždy nejméně dvě, nanášené křížem. U hrubého podkladu nebo zvýšeného namáhání tři. Jedna silná vrstva není přípustnou alternativou.
Jak dlouho musí těsnicí stěrka mezi vrstvami schnout?
Podle produktu a teploty 4 až 12 hodin. První vrstva musí být natolik zatuhlá, aby se při přetírání už nerozpouštěla a neodbarvovala.
Lze těsnicí stěrku nanést na obklady?
Jen s adhezním můstkem. Glazované obklady jsou nenasákavé, stěrka se na ně neváže. Obklady musí pevně sedět, být důkladně odmaštěny a ošetřeny vhodnou penetrací. Pro mokré prostory se stávajícími obklady je často praktičtější volbou tekutá fólie.
Je těsnicí stěrka mrazuvzdorná?
Vytvrzená ano, během zpracování a v prvních dnech ne. Při teplotách pod 5 °C nebo ohlášeném mrazu v následujících třech dnech se nepracuje.
Těsnicí stěrka, nebo bitumen – co je lepší?
Záleží na stavební části, ne na kvalitě. Pokud na ni později přijde obklad nebo omítka, patří tam těsnicí stěrka; pokud plocha zmizí v zemině, je standardním řešením bitumen. Podrobné srovnání je uvedeno v naší poradně Těsnicí stěrka nebo bitumen.
Lze na těsnicí stěrku obkládat?
Ano, po úplném vytvrzení v tenkém loži s lepidlem na obklady třídy C2. Spotřeba závisí na formátu obkladu a podkladu – hodnoty jsou uvedeny v naší přehledu spotřeby lepidla na dlaždice.
