Hydroizolace sklepů, bitumen a těsnicí stěrky

Rozhoduje případ zatížení, ne konstrukční prvek. Zemní vlhkost vyžaduje méně než zadržovaná prosakující voda a tlaková voda vyžaduje ještě více. Zařazení dle DIN 18533 předchází volbě produktu – vše ostatní je hádání.

Co se kde používá

• Venkovní stěna ve styku se zeminou, zemní vlhkost až prosakující voda – bitumenová hmota v silné vrstvě, ve dvou vrstvách, při vyšším namáhání s tkaninovou vložkou.
• Sokl a zóna stříkající vody – minerální těsnicí stěrka, protože ji lze přeomítnout. Bitumen nikoli.
• Uvnitř proti tlakové vodě – tuhá minerální těsnicí stěrka jako negativní hydroizolace, jen na nosném podkladu.
• Přechod stěna–základová deska – vytvořit koutový přechod, jinak tam hydroizolace selže jako první.
• Prostupy – potrubí a napojení potřebují manžety, ne vícevrstvou skladbu ze stejného materiálu.

Pořadí a tloušťka vrstev

1. Zkontrolovat podklad: nosný, čistý, výlomy uzavřít opravnou maltou, ostré hrany srazit.
2. Základní nátěr – u bitumenu bitumenovým přednátěrem, u těsnicí stěrky podle savosti pomocí adhezním můstkem.
3. Nejprve koutové přechody a vnitřní rohy, poté plocha.
4. Nanést dvě vrstvy, druhou teprve po zaschnutí první. Požadovaná tloušťka suché vrstvy je uvedena v technickém listu a pravidelně se podceňuje.
5. Před zásypem chránit: nopová fólie nebo ochranná deska, jinak výkop poškodí čerstvou hydroizolaci.

Bitumen, nebo těsnicí stěrka

Bitumenová hmota v silné vrstvě zůstává elastická a přemosťuje trhliny, neudrží však omítku ani obklady. Minerální těsnicí stěrka je tuhá, zato přeomítnutelná a použitelná uvnitř. Na soklu se obě setkávají – tam patří těsnicí stěrka nahoru a přesahuje bitumenovou vrstvu nejméně o deset centimetrů.